Sbírka skla Moravské galerie v Brně patří svým významem i rozsahem k předním svého druhu v České republice. Vznikla v roce 1873 v souvislosti se založením Moravského uměleckoprůmyslového muzea. Za dobu svojí existence shromáždila bezmála 5 000 dokladů o vývoji středoevropského, především pak českého sklářství od středověku po současnost.
Nejpočetnější zastoupení představují kolekce barokního rytého a broušeného skla, rozmanitá produkce 19. století a ateliérová a designérská tvorba českých sklářských výtvarníků 2. poloviny 20. století. Ke stěžejním projevům uměleckého řemesla období gotiky ve sbírce Moravské galerie patří soubor okenních vitráží se zemskými znaky z 30. let 15. století. Kolekci barokního skla obohatil v 60. letech minulého století rozsáhlý dar skladatele Ladislava Vycpálka. Různorodou produkci 19. století dokumentují exponáty předních soudobých výrobců – Harrachovské sklárny, firem J. & L. Lobmeyr, Salviati, Ehrenfeld, J. Schreiber & Neffen, S. Reich & Co., F. Heckert ad. Pozornost mj. zaslouží také práce Dominika Biemanna, jednoho z nejvýznamnějších portrétistů ve skleněném intagliu ve druhé čtvrtině předminulého století. České sklářství v období secese plynule navázalo na bohatou tradici minulých let a díky zkušenostem, mistrovství sklářů a obchodní prozíravosti se české země společně s Francií a Spojenými státy staly centrem evropské i světové sklářské tvorby kolem roku 1900. Ve sbírce skla Moravské galerie je zastoupeno zejména výrobky severočeských sklářských škol a firem, díly Helly Unger, Josefa Hoffmanna, Otty Prutschera, Leopolda Bauera, Marie Wilfert-Waltlové, Adolfa Beckerta ad.
Sklářské umění 2. poloviny 20. století dokumentuje tvorba předních českých sklářských výtvarníků. K těm nejvýznamnějším bezesporu patří dílo Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, jejichž jména jsou spojena zejména s tavenou skleněnou plastikou. Ve sbírce Moravské galerie je jejich tvorba zastoupena například objekty Hlava (1987–89), Srdce (1967–70) či Arcus I. (1991). Unikátní dílo Reného Roubíčka v brněnské kolekci dokumentují hutně tvarované objekty (Klarinet pro Mozarta, Hlava, 1980), broušené sklo Václava Ciglera rozehrává světelné optické efekty (Prostor III, 1981). Malbu na skle netradičním způsobem řeší Bohumil Eliáš (Prostor III, 1986), Jaroslav Matouš (Park, 1995) či Dana Zámečníková (Pes, 1994). Spolu s nimi kolekci moderního skla dotvářejí neméně významná díla celé řady dalších umělců jako Blanky Adensamové, Marie Glückhaufové, Jaromíra Rybáka, Jiřiny Žertové, Petra Vlčka, Kapky Touškové, Jiřího Šuhájka, Dalibora Tichého, Jana Exnara, Ivo Rozsypala, Oldřicha Lípy, Zdeňka Lhotského ad.
Důležitou úlohu sehrála Moravská galerie v prezentaci, konfrontaci a hledání nového výrazu soudobého rytého skla. Na první přehlídku, uskutečněnou v roce 1965, navázala pravidelně se opakující Trienále řezaného a rytého skla (do roku 1994), která položila základ ojedinělé sbírky nejvýznamnějších prací této techniky u nás. Vedle mistrovských portrétů Jiřího Harcuby (F. B. Smetana, 1974) jsou zde zastoupeny realizace například Martina Rosola, Františka Janáka, Jitky Forejtové, Pavla Trnky, Václava Ciglera, Jaromíra Rybáka, Jána Zoričáka ad.
Spolu s ateliérovým sklem tvoří nedílnou součást brněnské kolekce také průmyslový design. Autory souborů nápojového a dekorativního skla, oceněných v řadě případů jako „Nejlepší výrobek MP ČSR“, nominovaných pro CID (Czechoslovak Industrial Design) aj., byli například Jaroslav Taraba, Vratislav Šotola, Pavel Hlava, Jiří Jetmar, Adolf Matura, Jiří Brabec, František Vízner, Rudolf Jurnikl, Jan Gabrhel, Vladimír Jelínek, Jiří Šuhájek a řada dalších. Z novějších realizací ve sbírce nechybí například Pelclova souprava Vicenza, oceněná Národní cenou za design 2006, úspěšná kolekce Mr. Egg designérského studia Olgoj Chorchoj, váza Montana Reného Roubíčka, navržená pro Moser v roce 2007 či kostra nápojové soupravy Františka Víznera od Bohemia Machine (2010) aj.
Markéta Vejrostová, kurátorka sbírky skla MG